Minimální mzda od 1.1.2015

Od nového roku, tedy od 1. 1. 2015 se plánuje navýšení minimální mzdy. Rozhodla o tom vláda vedená premiérem Bohuslavem Sobotkou v uplynulých dnech. Co ale fakticky znamená zvýšení minimální mzdy, a jaké přesně to bude mít dopady? Na kolik peněz se mohou těšit lidé, kteří pracují za minimální mzdu, a jak to ovlivní ostatní?

Minimální mzda se navyšuje o 700 Kč

S účinností od 1. 1. 2015 začne platit zvýšení minimální mzdy. Ta byla nyní (v roce 2014) na úrovni 8500 Kč. Od příštího roku tak stoupne na 9200 Kč. Současně s tím se mění i minimální hodinová mzda ze současných 50,6 na 55 Kč za hodinu.

V praxi to pak znamená, že zaměstnanci, kteří pracují za tzv. „minimálku“ dostanou automaticky přidáno. Zaměstnavatel jim totiž nesmí platit méně, i kdyby s tím oni sami chtěli souhlasit. Pozor jen na to, že se jedná o zvýšení hrubé mzdy. V čistém platu se toto navýšení projeví trochu méně. Díky zvýšení hrubé mzdy se totiž současně navýší i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Nárůst čisté mzdy tak bude o něco menší.

O kolik se v roce 2015 zvýší platy?

Za minimální mzdu v současnosti pracuje v ČR asi 100.000 lidí, tedy necelá 2% všech zaměstnanců. Pokud budeme uvažovat případ zaměstnance, který je bezdětný a bez manželky (tj. uplatňuje pouze daňovou slevu na zaměstnance), pak dnes mu z hrubé mzdy 8500 Kč zůstalo 7565 Kč, nově, od 1. 1. 2015 mu z hrubé mzdy 9200 Kč zůstane 8188 Kč, tedy o 623 Kč více.

Zvýší se i další platy

Zvýšení minimální mzdy má ale mnohem širší dopady než pouhé navýšení platu o 623 Kč u 2% zaměstnanců. Kromě „minimální mzdy“ existuje ještě tzv. „minimální státem určená mzda“, resp. „zaručená mzda“. A ta je vyšší.

Různé profese jsou rozděleny do 8 skupin, a pro ty pak platí státem určené minimální platy – tzv. minimální mzdové tarify (ty se liší pro státní a soukromý sektor). Pokud se mění základní minimální mzda, adekvátně se pak mění i odpovídají tabulky s minimální zaručenou mzdou. Jak přesně?

skupina = nyní 8500 Kč, nově 9200 Kč, patří sem pomocné síly, nekvalifikovaní dělníci, běžný úklid apod.

skupina = nyní 9400 Kč, nově 10 200 Kč, patří sem kopáčské nebo přidavačské práce, sanitář v nemocnici, školnické práce, řízení akumulátorových vozíků, řízení silničních vozidel s hmotností do 3,5 tuny, výroba jednoduchých jídel z polotovarů apod.

skupina = nyní 10 400 Kč, nově 11 200 Kč, patří sem složitější klempířské práce, holičské nebo kadeřnické práce, obsluha zákazníků v restauracích, řidiči metra, pokladní v supermarketu, kuchaři, jednoduché účetnictví apod.

skupina = nyní 11 400 Kč, nově 12 400 Kč, patří sem zdravotní sestry, porodní asistentky, záchranáři, instalatéři, topenáři, mzdové účetní, strojvedoucí vlaků apod.

skupina = nyní 12 600 Kč, nově 13 700 Kč, patří sem učitelky v mateřských školkách, instruktoři v autoškole, účetní, personalisti apod.

skupina = nyní 13 900 Kč, nově 15 100 Kč, patří sem IT pracovníci, projektanti, obchodníci, programátoři

7 skupina = nyní 15 400 Kč, nově 16 700 Kč, patří sem lékaři, farmaceuti, zubaři, učitelé na vysokých školách, finanční ředitelé apod.

skupina = nyní 17 000 Kč, nově 18 400 Kč, patří sem obchodníci v bankách, kteří provádějí operace na kapitálovém trhu, ředitelé, manažeři, apod.

Výše uvedené rozdělení určuje minimální státem zaručené mzdy. Ve veřejném sektoru se pak pochopitelně tyto mzdy pohybují jinde.

Plánuje se další zvyšování minimální mzdy

V České republice je aktuálně jedna z nejnižších minimálních mezd. Z 21 evropských zemí je Česko na 18 místě. Nižší minimální mzda je už jenom třeba v Litvě, Bulharsku nebo Rumunsku – viz následující tabulka:

Vláda plánuje postupné navyšování minimální mzdy tak aby se její výše postupně přiblížila na úroveň 40% z průměrné mzdy.

Mají se zaměstnanci s minimální mzdou bát propuštění?

Tato dobrá zpráva pro celou řadu zaměstnanců ale může mít i poněkud hořkou příchuť. Pro zaměstnavatele totiž znamená zvýšení minimální mzdy o 700 Kč, že jejich celkové náklady na jednoho zaměstnance vzrostou skoro o tisíc korun (díky zvýšení mzdy se navyšují nejenom odvody zaměstnance, ale i odvody zaměstnavatele). V řadě oborů tak může hrozit riziko, že zaměstnavatelé budou chtít část zaměstnanců propusti, protože po zvýšení minimální mzdy se jim už nemusí vyplatit zaměstnávat takto „drahého“ zaměstnance.