Ověřování, kde na to zákazník vzal....

Ověřování, kde na to zákazník vzal....

Starožitníci, daňoví poradci, autobazary i realitky jsou povinni vyžadovat u obchodů nad tisíc eur, tedy od 25 tisíc korun, od zákazníků identifikaci. U transakcí nad 15 tisíc eur (375 tisíc Kč) by pak lidé měli dokládat výpisem z účtů nebo třeba dokladem z dědického řízení, kde na nákup vzali.

Mnoho podnikatelů, hlavně těch menších, to ale neví nebo věc nechávají být, protože netuší, jak se s tím takzvaně poprat. Riskují přitom značné opletačky.

„Vyplývá to ze zákona o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, který bude nyní navíc novelizován kvůli unijní směrnici. Mnohé povinné subjekty o tom nevědí anebo se tak chovají, čímž se vystavují riziku postihů,“ řekl Právu Michael Dobrovolný z poradenské skupiny Apogeo.

Sankce za porušení povinností jsou podle něho velmi tvrdé. Pro finanční a úvěrové instituce mohou dosáhnout až 130 milionů korun. Do seznamu povinných osob jsou zařazeni mimo jiné starožitníci, daňoví poradci, auditoři, provozovatelé autobazarů, realitní kanceláře, účetní nebo podnikatelští poradci.

 „Ti všichni by měli nejen u transakcí v přepočtu nad 15 tisíc eur ověřovat původ peněz, ale leckdy také zjišťovat skutečné majitele firmy svého obchodního partnera či pídit se po tom, jestli jejich klient není politicky exponovaný. Nejde jen o aktivní politiky, ale třeba i o to, že například sestra klienta byla před několika lety poslankyní,“ podotkl Dobrovolný.

Ředitel Finančního analytického úřadu Libor Kazda pro Právo dodal, že například autobazary jsou u podezřelých obchodů dokonce povinné provádět kontrolu bez ohledu na částku. Jak ale mělo Právo možnost se v poslední době výběrově přesvědčit, mnohé autobazary či realitky podrobnější dokumenty či výpisy z účtů prokazující původ peněz na nákupy až za miliony nepožadují.

Ve smlouvách se to řeší právníky sepsaným formulářovým ustanovením s charakterem čestného prohlášení, kde kupující prohlašuje, že není politicky exponovaný a jeho peníze nepocházejí z trestné činnosti.

Na druhou stranu mnozí podnikatelé, na něž se tyto povinnosti vztahují, často nemají know-how ani peníze na právníky či zřízení specializovaného oddělení řízení rizik. Ani chystaná novelizace zákona, platného již od roku 2008, jim však situaci neulehčí, jmenované povinnosti zůstanou.

Rizika pro ty, kdo je neplní, jsou velká. „Nic se neděje, nikdo pořádně netuší, že něco takového je, ani si toho většina nevšimne, řeší se to formulkou ve smlouvě. Pak to ale na prověřovaný, nepřipravený subjekt může najednou dopadnout jako gilotina,“ glosoval stav pro Právo jeden z poradců pod podmínkou, že nebude jmenován.

Zdoj: Právo