Paušální výdaje 2014, návrh pro rok 2015, podmínky uplatnění, srovnání s minulými lety

Paušální výdaje umožňují osobám samostatně výdělečně činným snížení administrativní zátěže, která by jim vznikala, pokud by byly nuceny vykazovat výdaje ve skutečné výši. U některých typů činností navíc použití paušálních výdajů může představovat daňovou úsporu, neboť paušální výdaje mohou převýšit skutečné výdaje, které by byly s danou činností spojeny. Proto se jedná o oblíbený nástroj, který je v praxi hojně využíván, a zároveň jde o téma, které bývá často předmětem diskusí.

Cílem tohoto článku je shrnutí úpravy paušálních výdajů u příjmů ze samostatné činnosti, jejich vývoje v minulosti a očekávaného vývoje pro rok 2015.

Výdaje u příjmů ze samostatné činnosti

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – dále jen „ZDP“) má možnost zvolit si způsob uplatňování výdajů z následujících možností:

• Uplatnění prokazatelně vynaložených výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů prostřednictvím:

Vedení účetnictví

·        Daňové evidence

• Uplatnění výdajů paušálem

Pokud se poplatník rozhodne uplatnit výdaje paušálem, předpokládá se, že jsou v nich zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. To znamená, že v současné době není možné nad rámec paušálních výdajů uplatnit žádné dodatečné výdaje (do konce roku 2007 bylo možné nad rámec paušálních výdajů uplatnit pojistné hrazené na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení).

Osoba samostatně výdělečně činná uplatňující paušální výdaje rovněž není povinna evidovat skutečné výdaje či prokazovat jejich daňovou uznatelnost. Jedinou povinností je evidence o příjmech a pohledávkách vzniklých v souvislosti s činnostmi, ze které jí plyne příjem ze samostatné činnosti.

Na jedné straně výše uvedené pro poplatníka znamená administrativní úlevu a určitou právní jistotu, kdy není povinen při případné kontrole ze strany správce daně prokazovat daňovou uznatelnost uplatněných výdajů. Na druhé straně může být uplatnění paušálních výdajů pro poplatníka nevýhodné, protože jeho skutečné náklady mohou být vyšší. V takovém případě má poplatník samozřejmě možnost uplatnit výdaje dle skutečné výše. Je však na místě zmínit, že způsob uplatnění výdajů není možné zpětně měnit a při přechodu uplatňování paušálních výdajů na skutečné a naopak je nutno následovat příslušná ustanovení ZDP.

V roce 2014 je možné paušální výdaje uplatňovat u následujících typů příjmů ze samostatné činnosti:

·        Ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství.

·        Z živnostenského podnikání řemeslného.

·        Z živnostenského podnikání jiného než řemeslného.

·        Z jiného podnikání než ze zemědělského, lesního a vodního hospodářství či živnostenského podnikání; z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných autorskému právu; z příjmů z jiné samostatné činnosti (včetně příjmů z výkonu nezávislého povolání).

·        Z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

Definice příjmů, u kterých je možno uplatnit paušální výdaje, se v minulosti různě vyvíjela (např. do roku 2005 nebyly rozlišovány živnosti řemeslné a neřemeslné; možnost uplatnění paušálních výdajů u příjmů z nájmu existuje až od roku 2011; do konce roku 2013 byly samostatně vydefinovány příjmy znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů, insolvenčních správců, apod.). Nicméně k zásadním změnám, co se týče obsahu, nedocházelo a osobu samostatně výdělečně činnou uplatňující paušální výdaje se změny vymezení příjmů z praktického hlediska zpravidla nedotklo.

Pro úplnost je vhodné uvést, že paušální výdaje je možné uplatnit rovněž u příjmů z nájmu majetku nezahrnutého v obchodním majetku poplatníka, tj. u příjmů, které jsou zdaňované prostřednictvím§ 9 ZDP.

Vývoj paušálních výdajů

Paušální výdaje je možno uplatnit jako procento z evidovaných příjmů. Následující tabulka zobrazuje vývoj procentuálních hodnot paušálních výdajů u jednotlivých druhů příjmů ze samostatné činnosti od roku 1993. Dále jsou uvedeny hodnoty pro rok 2015 v podobě, ve které jsou navrhovány vládou (tisk č. 252 – v současné chvíli po 1. čtení Poslanecké sněmovny):

Paušální výdaje Jak je z výše uvedené tabulky zřejmé, až do roku 2005 nedocházelo v sazbách paušálních výdajů k výraznějším změnám. K větší změně v této oblasti došlo od roku 2006, kdy byly navýšeny sazby paušálních výdajů u všech typů příjmů, a to v některých případech na více než dvojnásobek.

Další změna prováděná v této oblasti měla souvislost se světovou ekonomickou krizí, kdy v průběhu roku 2009 došlo ke zvýšení všech sazeb na úroveň 60 % (s výjimkou sazeb u příjmů ze zemědělské činnosti a řemeslné živnosti, u kterých byl zachován paušál 80 %).

Od roku 2011 došlo k doplnění sazby pro paušální výdaje u příjmů z nájmu majetku zahrnutého do obchodního majetku. Do této doby existovala možnost uplatnění paušálních výdajů jen u příjmů z nájmu zdaňovaného prostřednictvím § 9 ZDP a v praxi docházelo v této oblasti k výkladových nejasnostem. Touto úpravou došlo k jejich odstranění a zároveň sjednocení sazby paušálních výdajů u tohoto druhu příjmů pro příjmy zdaňované v § 9 ZDP a § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti).

Často je diskutováno, že sazby paušálních výdajů jsou příliš vysoké a mělo by dojít k jejich snížení. K tomuto kroku zatím nedošlo, nicméně od roku 2013 je u vybraných typů příjmů limitována jejich absolutní výše. Dále došlo k omezení možnosti uplatnit si slevu na manžela/ku a daňové zvýhodnění na dítě, jestliže příjmy ze samostatné činnosti, u kterých jsou uplatňovány paušální výdaje, činí více než 50 % celkového základu daně.

Pro rok 2015 je navrhována další limitace absolutní výše paušálních výdajů, a to pro všechny druhy příjmů. Prakticky to znamená, že paušální výdaje se vyplatí uplatnit jen u příjmů do 2 000 000 Kč. Po překročení této částky příjmů se výše absolutní možné hodnoty paušálních výdajů již nebude měnit. Zároveň zůstává v platnosti omezení ohledně uplatnění slevy na manžel/ku a daňového zvýhodnění na děti.